DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Historie

 

Požáry vesnic představovaly pro naše předky velké nebezpečí, zvláště, když se domy stavěly z materiálů jako dřevo a kryly se došky ze slámy. Při požáru hořely domy jeden od druhého. V roce 1830 byly všechny domy v obci kryty došky, pouze svobodný dvůr byl krytý šindelem. První záznamy o ochraně před požáry nacházíme v roce 1767, kdy dva radní byli zvoleni dozorci nad komíny. Byli to Jiří Hanák a Václav Kníchal. Jakou důležitost přisuzovala obec tomuto úkolu je zřejmé z toho, že tímto dozorem byli pověřeni vážení konšelé. V roce 1805 byla učiněna nutná opatření k likvidaci požárů. Byly zpracovány požární řády, ve kterých měl každý občan jmenovitě stanovený úkol a způsob hašení požáru. Tato rozsáhlá protipožární opatření vyplývala jednak z nařízení císařovny Marie Terezie a jejího syna Josefa II., jednak z nutnosti, protože pokud došlo k požáru, shořela často celá vesnice dům od domu. Ve Zlobicích byla vystavena také zvonice, na které se požár oznamoval zvoněním. Zvonice stála před domem č. 18 a byla zbořena po postavení kostela. V roce 1708 postihl celou obec Zlobice velký požár. Kateřina, žena Prokopa Dvořáka, majitele svobodného dvora, přiložila na ohniště otep. Plamen, který vysoko vyšlehl, zapálil střechu (v té době mělo obydlí místo komína pouze otvor ve střeše). Střecha se vznítila a v krátké době vyhořela celá vesnice, všech 26 usedlostí do základů. Kateřina, která nebyla vzorem spořádané ženy, byla vrchností potrestána osmi dny vězení. Tím se bohužel postiženým občanům nepomohlo. Mnohým chyběl stavební materiál na nová obydlí, která si museli do zimy postavit. Mnoho požárů byla založeno při válečných taženích naším krajem. Po třicetileté válce zůstalo ve Zlobicích z 25 usedlostí 18 a v Bojanovicích ze 13 jen 10. Dokonale zpustošené Švédy byly grunty č. 23, 33 a 45 ve Zlobicích, které museli jejich držitelé od základů nově vystavět. Poškozeny byly zčásti usedlosti č. 11, 16, 34 až 39 a 41. V roce 1861 vyhořelo mnoho stavní v Hliníku. V roce 1867 vyhořela celá osada Bojanovice, která byla kryta došky. Obec Zlobice postihl další velký požár 17. června 1894. Stodola u č. 23 chytla od ohníčku, který zde rozdělaly hrající si děti. Od této stodoly se vzňaly další až po č. 17. Celkem sedm stodol hořelo, když hořící došek přelétl přes potok na domky ve „Vývoze“. Shořelo sedm domků (č. 53, 56, 58, 60, 62, 69, 71). Všechny byly kryty došky. Oheň pokračoval prý tak rychle, že lidé nezachránili ani dobytek, ani drůbež, shořelo jim všechno. Těžce byl tehdy popálen obecní pastýř František Novák (č. 56), který se snažil zachránit v chlívku své prasátko. Dalším popáleným byl Cyril Podaný (č. 60). Tentýž rok hořelo i v Bojanovicích (shořel domek č. 47 Jana Podaného a stodola Františka Dunaje). Roku 1904 vyhořely v Bojanovicích na Bařině čtyři domky kryté došky. (č. 43, 44, 48, 52). Při ohni uhořel na půdě i dvouletý hošík Aloise Navrátila (č. 52).

Hasičský sbor Zlobice-Bojanovice 1921-37.

 

Kdy byla ve Zlobicích pořízena první stříkačka, není nikde zaznamenáno. Když se však ukázalo, že tato stříkačka nestačí, byla v r. 1919 zakoupena nová. Na zakoupení nové stříkačky se složili občané Zlobic a Bojanovic a bylo rozhodnuto založit Sbor dobrovolných hasičů. Ustavující schůze se konala 5. června 1919. Zakládajících členů bylo ze Zlobic 25, z Bojanovic 5. Předsedou byl zvolen Jaroslav Řezáč (č. 43), náčelníkem Vincenc Konečný (č. 39), podnáčelníky pak Josef Šembera (č. 40) a Jan Večerka z Bojanovic (č. 4). Na výroční schůzi 6. ledna 1922 byl podán návrh na postavení hasičské zbrojnice. Byla postavena firmou František Netopil z Kroměříže mezi domy č. 13 a 14. Roku 1924 byla posvěcena socha sv. Floriána, patrona hasičů, a zbrojnice odevzdána svému účelů. V roce 1930 byl zakoupen výsuvný žebř, který sloužil až donedávna. Roku 1941 byla pořízena motorová stříkačka.

V roce 1938 se od sboru odloučily Bojanovice a dne 6. ledna byla založen samostatný sbor v této obci. Stalo se tak hlavně přičiněním Josefa Bakalíka (č. 24), starosty obce Jana Večerky a Aloise Skácela. Do nově založeného sboru vstoupilo 21 členů. V tomto roce byla ze sbírek zakoupena nová motorová stříkačka s příslušenstvím. 24. června 1951 pořádala místní jednota svazu čs. Hasičstva v Bojanovicích okrskové cvičení spojené se svěcením nové zbrojnice. Při mši svatné v bojanovské kapli sloužené P. dr. Leopoldem Dýmalem byla posvěcena soška sv. Floriána, která našla své místo ve výklenku na zbrojnici. Při výstavbě účelové budovy obchodu, knihovny a rekonstrukci požární zbrojnice byla soška odstraněna a je umístěna v bojanovské kapli. V posledních letech docházelo k útlumu činnosti hasičů a v současné době v Bojanovicích hasičský sbor neexistuje. O jeho historii mluví jen staré fotografie.

V roce 1969 se uskutečnila ve Zlobicích oslava 50. výročí založení Požárního sboru. Mladým požárníkům byla předán spolkový prapor s přáním, aby pokračovali v tradici svých předků. V roce 1970 dostal zlobický požární sbor novou stříkačku a nákladní požární auto, což vyžadovalo rekonstrukci zbrojnice.

 

Na praporu zlobických hasičů je napsáno:

 

"Vlasti k obraně, bližnímu k ochraně".

 

K 55. výročí Požárního sboru uspořádali ve Zlobicích 14. června Hanácké právo. Tento starodávný zvyk byl oživen po 40 letech. Občanům se moc líbil a nešetřili na finanční podpoře akce, které se zúčastnilo na 60 krojovaných. V roce 1986 vstoupily do Sboru poprvé v historii ženy. Vzniklo družstvo žákyň, které se seznamovaly s požární technikou a účastnily se cvičení. Dlouholetým aktivním členem Dobrovolného hasičského sboru ve Zlobicích byl František Václavíček ze Zlobic (č. 53). Pan Václavíček zemřel v roce 2004. V čele sboru do roku 2006 stál Josef Horňáček jako starosta. V současné době je starostou sboru Radek Joura a velitelem je Ivan Brhel.

Dobrovolní hasiči plnili v obci nejen nejen své základní poslání, ale byli také nositeli kulturního dění. Pořádali vzdělávací přednášky, společenské plesy. Kromě udržování techniky k hašení požárů a stále míň častých přímých zásahů u ohně pořádali pravidelná cvičení, obvykle u příležitosti Hodů. V posledních letech se omezila jejich činnost spíše na účast na společenských událostech v obci a na pomoci při živelných pohromách.

Ostatky jsou každoroční příležitostí k "vodění medvěda".

Hasiči při oslavách osvobození obce dne 8. května 2006.